Zima 2007 na Česko/Slovenských
úzkorozchodných drahách.

Petr Mirčev

První z našich větších akcí r.2007 pro příznivce a fotografy úzkých kolejí jsme zorganizovali ve dnech 3. – 9. února. Přestože zima 2006/2007 byla na sníh velice chudá, většina významných úzkokolejek na území České/Slovenské republiky představila zajímavý zimní provoz. Celé akce se zúčastnilo 15 zájemců, z toho 3 z Anglie a 4 z Německa. Další žel. fandové jak z Česka, tak i ze zahraničí byli přihlášeni na jednotlivé akce, přičemž největší skupinu přivítali na JHMD, kde celkový počet účastníků dosáhl 42 lidí. A nyní k vlastnímu programu. V odpoledních hodinách 2.2. jsme se přesunuli z Prahy do Jindřichova Hradce na první nocleh v oblíbeném pensionu Perla.
3.2.2007
Zvláštní foto-souprava lokomotivy Resita řady U46.001 s rumunskými nákladními vozy a maďarským osobákem, ve kterém všichni našli zázemí, vyrazila na trať Jindřichův Hradec – Nová Bystřice, kde v zimních měsících probíhá sporadický osobní provoz. Součásti jízdy byl samozřejmě i foto-stop v legendární zastávce Kaproun, kde byl podle vzpomínek a pověstí v noci z 28. na 29.června 1900 vyloučen z přepravy vlaku 4052 český myslitel a vynálezce Jára Cimrman. Tato legenda se dost těžko vysvětlovala zahraničním účastníkům, ale snad pochopili. Ve vyšších partiích trati ležel zbytek sněhu z konce ledna a tak při častých fotostopech jsme mohli částečně i objevovat atmosféru zimy v České Kanadě. V pozdních odpoledních hodinách se skupina přesunula do Šternberka, pensionu Zlatý Muflon, kde jsme strávili další 2 noci.
4.2.2007
Podobný program byl přichystán v trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha. Zde na účastníky čekala zdejší vyšlechtěná U46.002 (Resita, 1186/1951), která musela být na svůj výkon nejprve přepravena po kolejích ČD na železničním voze do Třemešné z Krnova. Po 9.00 hod odjela souprava po tendru do Osoblahy a foto-zastávky se uskutečnily na zpáteční cestě. I přes menší problémy - možnosti křižování s pravidelným provozem pouze v Slezských Rudolticích, nutnost vézt sebou tzv. akumulační vůz, který se pro fotografování moc do soupravy nehodí, celkem pochopitelná nezkušenost vlakové osádky pro požadavky našich „šotoušů“, jsme v pohodě dojeli zpět do Třemešné. Jediným vážným nedostatkem byl chybějící sníh a to bohužel nedokázal vyřešit nikdo z organizátorů.
5.2.2007
Po druhé noci strávené ve Šternberku nás čekal přesun na Čierný Balog se zastávkou v Trenčianské Teplé. Zde byla připravena exkurze do zdejšího tramvajového depa a svezení řadou 411.901-2 v běžném provozu. Dodatečně jsme si zaplatili tři foto-zastávky a musel být zážitek pro normální cestující vidět v trati rychle vystupovat hordu lidí jak zuřivě fotografují a filmují jejich „šalinu“. Na Balogu nás přivítal ve večerních hodinách p. Pančik ve své pensionu Zelený dům a okamžitě si svojí přátelskou povahou získal celou skupinu. Vzhledem k tomu, že nás vítal a následně podával před každým jídlem domácí malinovou pálenku (mimochodem výbornou) s přáním „Na zdraví“ a tvrzením o léčebných účincích tohoto moku, tak jej zahraniční návštěvníci přejmenovali na „Dr. Medikament“. A tak tři následné noci byly zde velice příjemnou záležitostí. Pension je položen cca 300m od stanice Čierný Balog, ubytování a strava na velice dobré úrovni za přijatelné ceny.
6.2.-7.2.2007
ČHŽ většina z Vás zná a určitě jste zde ledacos viděli. Ovšem přepravu dřeva kulatiny na oplenech zažil při běžném provozu v minulosti asi málokdo. A právě takovou lahůdku pro nás připravil ředitel ČHŽ Ing. Aleš Bílek na oba dny. A tak 6.2. ráno nás vyšperkovaný M21.004 svezl s několika foto–stopy do Hronce, kde na nás čekala loco č.5 (ČKD, 2611/1948) zapřažená do tří oplenu se dřevem. Zpáteční jízda na Balog byla zpestřena uváznutím soupravy u odbočky Svatý Ján při rozjezdu na foto zastávce a nezbývalo než počkat na postrk Raby TU45.001 z Hronce. Je nutné ovšem říci, že vlastní náklad byl velice poctivě naložen a „Kolbenka“ by s takovou váhou do stoupání měla co dělat i bez zastavení. Následně s postrkem šlo již vše hladce a den byl zakončen nočním fotografováním před výtopnou na Balogu. Přes noc připadlo trochu sněhu a tak se dopolední jízda do Vydrovské doliny podobala výletu do země pohádek. Bez postrku to opět nešlo, protože plné vozy něco váží a koleje byly pod sněhem (to je nápad vozit dříví do kopce do lesa) takže i brzdaři v dobových uniformách na soupravě si přišli na své. Odpoledne jsme se konečně vydali správným směrem z Balogu do Hronce, tj. po tendru z kopce, tak jak se po lesní železnici v minulosti s náklady jezdilo. Dojeli jsme až do nově zbudované zastávky Chvatimech (r. 2003) kde pod mostem došlo k setkání s pravidelný os. vlakem v trati Bánská Bystrica – Brezno a jeho „Brejlovcem“ 750 272-7.
8.2.2007
Rychlý ranní přesun do Popradu nám přiblížil další speciální jízdu s Kometou TEVD 22 (Ganz/Siemens, 1912) a přípojným vozem č.16 (ex Blm/u 785, ex Clm/u 307 ČSD, Ganz, 1911) na tratích TEŹ. Již při přípravě jízdy jsme věděli, že zde bude problém vtěsnat se s foto zastávkami do celkem hustého provozu pravidelné os. dopravy. A když jsme se dozvěděli hned na začátku akce, že přímo ve stanici Starý Smokovec je mimořádná událost - vykolejená „Baronka“ (425.95), tak jsme moc dobře naši jízdu neviděli. Ale doprovodný personál z Veterán klub železnic Poprad v čele s p. Veverčákem vše zvládl na vysoké profesionální úrovni a ke spokojenosti všech zúčastněných. Lesní polomy v Tatrách v kombinaci se slunečným počasím a umocněné historickou soupravou nám vytvořili na této elektrické dráze rozchodu 1000 mm nádherné fotografické možnosti, které se opravdu asi naskytnou málokdy. A tak fotografie Komety pod tatranskými velikány byly dokonalou tečkou za celou akcí. Poslední noc jsme strávili v motelu Borina, Dolní Hričov nedaleko Žiliny.
9.2.2007
Přesun do Prahy jsme využili k zastavení v Museum vagónky Studénka a Museum Tatry Kopřivnice. V prvním případě nám byl poskytnut velice podrobný a přesný výklad o historii výroby nákladních vozů a dalších žel. dopravních prostředků ve Studénce. Je pouze škoda, že nový ekonomický řád moc vagónce neprospěl a v současné době z ní zůstalo torzo. Muzeum Tatry má velice pěknou expozici své produkce, včetně známého pomníku „Slovenská Střela“.

V odpoledních hodinách po ujetí trasy dlouhé 1628 km jsme dorazili do Prahy. Se svým autobusem nás bezpečně odvezl p. Sedláček, kterému stejně zdatně sekundoval druhý řidič p. Kánský. Všichni účastníci hodnotili akci za zdařilou, poděkování patří p. Ladislavu Peškovi za poskytnutí fotografií do naší fotogalerie.


27.8.2007
Petr Mirčev

Cestovní deník z akce