Srbsko a Bosna 2005
Rudolf Tyller
2.7.2005, sobota, prvn� den
Nikdo nechyb� a tak kr�tce po des�t� vyr��me z Prahy, sm�r Bosna. Prvn� zast�vka je v Brn�, dokupujeme posledn� z�soby a prvn� nad�enci se tr�nuj� p�i fotografov�n� brn�nsk�ch tramvaj�. Cesta ub�h� v pohod�, je to ji� na�e druh� balk�nsk� autobusov� expedice a tak v���me, �e cel� uskute�n� v pln� pohod�.
Zat�m tomu v�e nasv�d�uje, na hranic�m �esko-slovensk�ch i slovensko-ma�arsk�ch nejsou probl�my. Prvn� zast�vka je v Paksu, kde b�valo mal� �elezni�n� muzeum. Dnes je budova b�val�ho n�dra�� i okol� opu�t�no a koleji�t� vytrh�no. Z�stala jen pr�b�n� kolej bez zast�vky. V�echna sl�va, poln� tr�va.
Ve�er doj�d�me do kempu Sugotica v Baji. Je zata�eno a nevl�dno a tak n�kolik proz�rav�ch ��astn�k� si po propo�tu rozd�lu n�klad� mezi span�m ve vlastn�m stanu nebo span�m v pokoj�ch ubytovny v kempu d� p�ednost jistot� postele.
3.7.2005, ned�le, druh� den
Nevl�dn� r�no a stejn� nevl�dn� noc potvrzuj�, �e se na no�n�m pohodl� nem� �et�it. Proz�rav� a pohodln� maj� stany such�, od Prahy ulo�en� v autobuse na mo�n� dal�� pou�it�. Ostatn� bal� v drobn�m de�ti sv� mokr� stany a b�duj� nad no�n�m chr�p�n�m zdatn�ch soused�.
Pom�rn� brzy doj�d�me na lesn� �eleznici v P�rb�ly. Pro mnoh� ��astn�ky nen� novinkou, ale je st�le zaj�mav�. M�me mo�nost pozorovat pomalu se rozv�jej�c� �ivot dr�hy. O��vaj� pracovn�ci i lokomotivy. Proj�d�j�c� vlaky M�V nesta��me po��dn� nafotit, nem�me j�zdn� ��d a tak jsme v�dy p�ekvapeni.
V P�rb�li m�me v pl�nu jen kr�tkou zast�vku na sezn�men� s drahou a tak po odjezdu prvn�ho pravideln�ho osobn�ho vlaku odj�d�me hrani�n� p�echod Udvar � Kne�evo. �e jsme na Balk�n� pozn�v�me z toho, �e si chorvatsk� celn�k �ekl o piva. Dost�v� �ty�i Prazdroje a ani se nenam�h� s prohl�dkou. Kde ale Balk�n za��n� rad�ji ne�e��me.
Dal�� kr�tk� zast�vka je v Osijeku. Na n�dra�� fot�me p��jezd rychl�ku �.783 s 2 044.013 v �ele. Tramvajov� fandov� se m�sto toho v�nuj� tramvaj�m a nelituj�. Tramvajov� s� je jednoduch� ale zaj�mav�. I vozovna je dob�e dostupn�. Na trati se pracuje, opravuj� se koleje u mostu za vozovnou.
V Slavonsk�m �amaci p�ej�d�me do Bosansk�ho �amace a jsme v Republice Srpsk�. �e jsme i v Bosn� i Hercegovin� pozn�v�me jen z mal�ch ��edn�ch tabulek. Nevad�, hlavn�, �e p�echod byl v naprost� pohod�. Jedeme podle �eky Bosna, kter� se m�sty vyl�v� s b�eh�. Sta�ilo by p�r centimetr� a bylo by nutn� cestu p�eru�it. I tak se u �e�elije n� autobus brod� brod�. Zlat� Balk�n, tady to tak neberou.
V Doboji je p�ed �editelstv�m �eleznice Republiky Srpsk� pomn�k �esk� parn� lokomotivy �koda z roku 1948. M� v�robn� ��slo 1937. O kus cesty d�le, u Oskovy vid�me v pln� pr�ci na posunu jej� o rok mlad�� sest�i�ku. Ta m� ��slo 1912. Tak� se tam sch�z�me s na��m pr�vodcem Zoranem Veresi�em, kter� n�s bude na cel� cest� doprov�zet. Nakl�dac� stanice Oskova m� dv� patra. Ve spodn�m je velk� koleji�t� norm�ln�ho rozchodu a v horn�m o m�lo men�� koleji�t� d�ln� dr�hy 760 mm. Na n�m pracuje dal�� �esk� parn� lokomotiva �KD 2532/1949. Pom�haj� ji dv� lokomotivy motorov� od jugosl�vsk� firmy �uro �akovi�. Vid�me, �e jsme u prvn�ho c�le na�� expedice. Pleteme se jeden druh�mu a fotek p�ib�v�.
Nocleh m�me v tuzlansk�ch les�ch, bl�zko Oskovy. Brod�me se velkou lou�� pod mostem a tam je to ji� na pov�enou. Petr Sedl��ek riskuje sv�j autobus. Vypl�c� se to, do hotelu Zla�a doj�d�me. Nemus�me p�ky.
Kdo ve Zla�e nebyl s expedic� z lo�sk�ho rok,u tak si prohl�� pam�tn� tabuli na zased�n� vojensk� rady oblasti p�i ned�vn� ob�ansk� v�lce. Rozhodnost vojensk�ch, hospod��sk�ch i politick�ch autorit oblasti zajistila tuzlansk� oblasti relativn� klid v ned�vn� ob�ansk� v�lce.
4.7.2005, pond�l�, t�et� den
Pond�l� m�me cel� na pozn�n� �eleznic v oblasti Oskova a Banovi�i, b�val� Litv�. V Lukavaci, v tov�rn� na sodu, kr�tce pozorujeme posun s parn� lokomotivou 62-644. Od n� pokra�ujeme do d�len d�ln�ho kombin�tu v Banovi�i. D�ky Zoranovi si m��eme prohl�dnout v�e co n�s zaj�m� a fotografovat kde chceme. Zam��ujeme se hlavn� na �esk� lokomotivy �KD, kter� stoj� studen� a rezav�j�c� v konvoji na n�dvo��.
Na odpoledne m�me objednan� zvl�tn� vlak s parn� lokomotivou 23-33. Ten n�s poveze z Oskovy a� na koleji�t� u nakl�dac� stanice uheln�ho lomu Grivice a pak je�t� o kus d�le, kam to je�t� vloni ne�lo, k lomu Turija.
K ve�eru se vrac�me do Oskovy a znovu pozorujeme opravdov� parn� posun. ��dn� mark�rov�n� pro �otou�e. Re�ln� skute�nost za kterou se dnes jezd� p�es p�l sv�ta. Tonda se ukazuje jako opravdov� zdatn� markyt�n. Nakoupil piva v plechovk�ch a prod�v� je ��zniv�m a piva chtiv�m �otou��m. Oce�ujeme jeho podnikavost a za chvilku je po plechovk�ch. �patn� odhadl z�jem, nebo mu chyb�l kapit�l. To ale z�stalo tajemstv�m.
Nocujeme zase v pohodln�ch pokoj�ch hotelu Zla�a. P�ed v�lkou slou�il stranicko-hospod��sk�m �pi�k�m jako m�sto diskr�tn� z�bavy. Dnes �ek� na lep�� budoucnost a �as od �asu v�t� p�r turist�. J�dla jsou tu takov� socialistick�. Skromn�j�� ale kvalitn� a tak si nest�ujeme.
5.7.2005, �ter�, �tvrt� den
�ek� n�s p�esun do Sarajeva, c�le na�� expedice. Cestou se je�t� zastavujeme v Banovi�i, v m�st� b�val� �elezni�n� stanice Litva na rozchodu 760 mm . Stoj� tam jako vzpom�nka dv� mal� parn� lokomotivy. Jednou je M�VAG 55-99 a druhou �uro �akovi� 83-157.
A pak ji� jedeme do srdce Bosny. Cestou se zastavujeme v rudniku uglja v Zenici, kde m�me domluvenu exkursi. Posunuje tam parn� RZ 62-650 od �uro �akovi�e. Fotografovat m��eme podle libosti. Jen se mus�me vyhnout pokus�m fotit, by� z d�lky, �elez�rny v Zenici. Ty pr�v� koupil Arcelor Mittal a p��sn� zak�zal vstup v�em �otou��m a jak�koli fotografov�n�. Stejn� z�kaz jako za tvrd�ho socialismu pades�t�ch let.
Dol�m, kter�ch je ve st�edn� Bosn� dost, nebyl je�t� konec. Zastavujeme se na posunu parn� lokomotivy 62-366 v dole Kakanj. V bl�zk�m �ati�i je elektrick� �zkorozchodn� d�ln� �eleznice do bl�zk�ho Halimi�i. Dr�ha je mimo provoz, ale m��eme alespo� vyfotit odstaven� lokomotivy. Ukazuje se, �e parn� lokomotivy byla za v�lky i po n� pro str�daj�c� zem to nejlep��. V st�vaj�c�ch, dob�e vybaven�ch d�ln�ch je dok�zali kvalitn� opravovat v�etn� oprav gener�ln�ch. S lokomotivami motorov�mi a elektrick�mi je to zcela nemo�n�. Jsou z�visl� na dod�vk�ch p�esn�ch origin�ln�ch d�l�, kter� v �elezni�n�ch d�ln�ch vyrobit nejdou. Zaj�mav� pou�en� a my jen douf�me, �e ho nebudeme muset pou��t.
Posledn�m dne�n�m uheln�m dolem je rudnik uglja Breza, kde je na posunu, jak tak� jinak, parn� 62-363. A pak c�l dne�n� cesty a bod obratu expedice � Kemp Oaza v Ilid�i, ��sti Sarajeva.
Zabydlujeme se v olympijsk�ch chatk�ch pro �ty�i. Va�� se ve�e�e a tramvajov� fandov� - milovn�ci Sarajeva, vyr�ej� na dvacet minut vzd�lenou tramvajovou smy�ku Ilid�a. Tma jim nevad�.
6.7.2005, st�eda, p�t� den
Na spole�n�m programu je jako prvn� n�v�t�va tramvajov� vozovny dopravn�ho podniku GRAS. Vid�me, �e Va�ingtonac 71 je odstaven� a nepoj�zdn�. Ch�tr� tak� jedin� dochovan� Tatra T3 �. 128. Mimo provozn�ch tramvaj� a �rotu, vid�me i prototyp Satra II s ��slem 500, p�ed kone�nou mont�� rozpracovanou Satru III s �. 602 a dal�� Satru II bez ��sla. Fotografov�n� a voln�mu pohybu nikdo nebr�n�.
Z tramvajov� vozovny se p�emis�ujeme do bl�zk� vozovny trolejbusov�. Tam na n�s ji� �ek� �esk� mont�r Jarda Ko��zek, p�vodem z Ostrova. Dost�v�me od n�ho podrobn� informace a jsme r�di, �e n�m krajan m��e v�e kolem trolejbus� podrobn� vysv�tlit. Dov�d�me se i zaj�mavosti o ov�le�n�m �ivot�. O tom, jek se um�le udr�uje zam�stnanost, jak se p�ed n�kolika lety v�t�iny mzdy vypl�cela v podnikov�ch pouk�zk�ch, ale i o sou�it� Bos��k�-Musliman� a Srb�. Mluvil i o v�znamu n�bo�enstv� v �ivot� Sarajevan�. Jako typick� �ech je Jarda bez vyzn�n�, p�esto tak ale nemohl ve spole�nosti existovat a tak se stal katol�kem. T�ch je, na rozd�l od muslim� a pravoslavn�ch, v Sarajevu m�lo.
Od vozoven jsme p�ejeli do �elezni�n�ho depa �FBH v Rajlovaci. Maj� tam pohodu, neexistuj� zlod�ji. Cel� okol� depa je zaminov�no a jedin�m p��stupem jsou koleje a jedna silni�n� komunikace. V are�lu je lokomotivn� pomn�k parn� lokomotivy Bosna a p�ed d�lnami, u p��jezdu pomn�k dal�� parn� lokomotivy 77-022.
V d�ln�ch depa se opravuj� lokomotivy nejen pro �eleznice Federace Bosna i Hercegovina, ale i pro �eleznice Republiky Srpsk�. My jsme vid�li i lokomotivy vyroben� v b�val� Jugosl�vii a dlouhodob� zap�j�en� �FBH Tureck�m st�tn�m �eleznic�m TCDD. V depu Rajlovad proch�zej� prohl�dkami. V dob� na�� n�v�t�vy byly v d�ln�ch �ty�i. P�ehled v�ech lokomotiv, v�etn� t�ch ur�en�ch do �rotu � a bylo jich dost, je uveden v cestovn�m den�ku.
Netramvajov� fandov� ji� r�no vyjeli vlakem do Konjice. M�li ale sm�lu, �ekala je n�hradn� autobusov� doprava. Zbytek se po prohl�dce vozoven a depa vydal do m�sta. Tramvajov� fandov� se soust�edili na malebn� centrum s minarety. �elezni�n� se potloukali po n�dra��. V kon��c�m odpoledni pokra�ovala expedice do Mokre Gory. Ve Visegr�du, na most� p�es Drinu � Na Drini �uprija, nat��eli pro televizi folklorn� po�ad a uzav�eli most panu M.L. p�ed nosem. A bylo po v�asn�m odjezdu. �e�� musel sn�st opravdu hodn�. Byl na tom ov�em l�pe ne� jin� ��astn�k, kter�mu bylo zak�z�no konzumovat nadm�rn� mno�stv� va�en�ch vajec.
V pozdn�m ve�eru, ale je�t� za sv�tla jsme dojeli do Mokre Gory, kde jsme m�li zaji�t�n� nocleh v n�m z lo�ska zn�m� nocleh�rn� Srpsk� pravoslavn� crkvn� op�tiny. Spalo se v m�stnostech pro v�ce nocle�n�k� a tak se b�hem noci n�kolik nebo��k� muselo p�est�hovat na chodbu. Pot�ebovali trochu ticha k usnut�. R�no m�la b�t na dvo�e vlek� hromada na�ezan�ho d�eva. Nebyla, nebo ji mni�i ji� uklidili.
7.7.2005, �tvrtek, �est� den
Zlat�m h�ebem a nejdra���m z�itkem byla j�zda parn�m fotovlakem z Mokre Gory do �arganu, po trati naz�van� ji� od zah�jen� provozu �arganska osmica, a zp�t. Zatopili pro n�s lokomotivu 83-052 a p�ipravili osobn� vlak. S mnoha fotozast�vkami ve velmi malebn�ch m�stech, ov�em �patn� vyu�iteln�ch pro nadm�rn� po�et �otou�� jsme dojeli a� do stanice �argan v nadmo�sk� v��ce 805 m. Na kolejov�m troj�heln�ku se na�e lokomotiva oto�ila.
Po�kali jsme na p��jezd pravideln�ho vlaku veden�ho rumunskou motorovou lokomotivou LH45H-097 a po jeho odjezdu se tak� pustili na sjezd s dal��mi fotozast�vkami. J�zda po jedn� z nejmalebn�j��ch a nejklikat�j��ch trat� sv�ta byla za n�dhern�ho, slune�n�ho po�as�, vynikaj�c�m a nezapomenuteln�m z�itkem.
Po n�vratu do �arganu jsme m�li je�t� objednanou j�zdu po nov� opravovan�m �seku sm�rem na Vi�agrad. Tla�ila n�s a zp�t t�hla parn� lokomotiva 25-27, vyroben� v roce 1947 v �KD. Slunce ji� bylo n�zko a tra� �patn� osv�tlen� a tak se ji� nedalo kvalitn� fotografovat.
Ve�e�e, jako v�dy dob�e p�ipraven� p�ny Mir�evem a Kopalem za asistence dal��ch dobrovoln�m pomocn�k� v�em chutnala. Druh� nocleh v nocleh�rn� v Mokre Go�e.
8.7.2005, p�tek, sedm� den
Po r�nu jsme si v lokalit� Mokra Gora osmice prohl�dli budovanou uk�zku lesn� �eleznice o rozchodu 600 mm s parn� lokomotivou �uro �akovi�. Mimo n� jsou v m�st� i dv� velice zaj�mav� lokomobily a parn� v�lec Paunovi�. Nedaleko je i pomn�k parn� lokomotivy Planka.
Mal� parn� lokomotivy n�s doprov�zely i nad�le. V muzeu pod �ir�m nebem u �elezni�n� stanice Po�ega jsme zaznamenali dev�t dob�e zachovan�ch parn�ch lokomotiv v�etn� n�dhern� Fairlie Pechot-Bourdon. U n�s by takov� voln� p��stupn� muzeum velice brzy skon�ilo rozebr�no ve sb�ru �rotu. V n��em se od Balk�nu m��eme u�it.
Odpoledne jsme dorazili do Vreoci - Kolubara, kde jsme si prohl�dli depo d�ln� dr�hy 900 mm v Rudovci, odstavn� koleji�t� Ceroviti potok a uheln� lom t�ho� jm�na. Ten n�s p�ekvapil pom�rn� malou hloubkou i plochou odkr�vky. S velkolomy Mostecka a Sokolovska je to neporovnateln�. Bylo to poznat i na provozn�ch elektrick�ch lokomotiv�ch. V lomu Ceroviti potok jezdily t�i Brown Bovery a v t��d�rn� Su�ara dal�� t�i z LEW Hennigsdorf. Mimo n� byly v provozu i dv� parn� lokomotivy 900 mm a t�i na rozchodu 1435 mm.
P�i odjezdu do Pan�eva jsme je�t� m�li mo�nost fotografovat elektrickou lokomotivu ze �kody Plze� E443-06, p�epravuj�c� uhl� pro elektr�rnu Nikola Tesla a odklizovou el. lokomotivu 004.
Nocleh byl v hotelu Tami� v Pan�evu, kter� jsme ji� dob�e znali. Velmi p�ipom�n� star� socialistick� �asy. Ve�e�i jsme m�li objedn�nu v hotelu a po n� se dalo zaj�t na pivo do ve�ern�ho Pan�eva. Centrum m�sta je pln� ve�ern�ch hosp�dek, kav�ren a vin�ren.
9.7.2005, sobota, osm� den
R�no, po sn�dani, jedeme do Beogradu na dojednanou prohl�dku n�dra�� a depa. Dv� muzejn� lokomotivy 01-088 a 51-052 jsou provozuschopn�. Pot�ila n�s lokomotiva �KD 704 507-3 jezd�c� na posunu.
Po prohl�dce depa byla posledn� spole�nou akc� expedice prohl�dka star�ho tramvajov� vozovny Dor�ol. Stav vozovny si nezad� se stavem provozn�ch KT4YU. V�e je ve funk�n�m dezol�tn�m stavu. Zaj�mav� jsou ale odstaven� vraky Breda i ex Z�rich. Pokud je nese�rotuj�, moho b�t p��slibem z�kladu zaj�mav�ho tramvajov�ho muzea. V provozu na ulic�ch Beogradu jsme vid�li jen tramvaje �KD KT4YU.
Ve�er jsme za drobn�ho de�t� dojeli do kempu v Kecskem�tu. Zbyly pen�ze a tak jsme v�ichni spali v chatk�ch. Noc v kempu v Baji m�li stana�i je�t� v dobr� pam�ti. Dob�e jsme pove�e�eli v na�� poj�zdn� kuchyni a pod�kovali kucha��m ze jejich um�n�.
10.7.2005, ned�le, dev�t� den
Posledn� den cesty jsme str�vili cestou dom�. Posp�valo se a vym��lely se pl�ny na dal�� cesty. Expedice se vyda�ila, vid�li jsme v�e, co bylo v programu.
Cestovn� den�k z akce